„Jakou máte úspěšnost při mediaci?“

Občas se mě někdo zeptá. A já tuto otázku nemám moc ráda. Můžu totiž odpovědět, že úspěšnost je cca 75 %. Ale je to asi jako když byste měli zhodnotit, na kolik procent je vaše dítě hodné. V první řadě si totiž musíte ujasnit, co znamená „hodné“.

Stojíme tedy před otázkou, jak vypadá úspěšná mediace. Je úspěšná tehdy, když je uzavřena mediační dohoda, ale následně ji strany hodí do koše a hádají se dál? Nebo je úspěšná, když se sice dohoda neuzavře, ale strany mediaci ukončí s tím, že si věci vyjasnily a nyní už se můžou dohodnout samy? Je úspěšná, když otec práskne dveřmi se slovy, že to tady nemá smysl, ale v hlavě se mu usadí myšlenka, že by měl dceři více naslouchat?

Samozřejmě vrchol mediačního úsilí je, když znesvářené strany odchází ruku v ruce s mediační dohodou, která jim navždy vyřeší všechny jejich spory. Ale s dobrým pocitem z mediace odcházím i v případě, kdy strany řeknou: „Sice jsme se nedohodli, ale vyjasnili jsme si spoustu věcí. Určitě to bylo přínosné.“

Nejsem sběratelkou mediačních dohod, ale spokojených stran.